Pro ověření výroku premiéra Nečase je třeba srovnat základní opatření z oblasti fiskální politiky u Programového prohlášení Vlády České republiky a návrhu Smlouvy o stabilitě, koordinaci a vládnutí v hospodářské a měnové unii. Bude se jednat především o roční deficit státního rozpočtu vůči HDP, celkového zadlužení státu a způsob právního zakotvení stanovených závazků.

V programovém prohlášení Vlády České republiky (.pdf) se fiskální politikou zabývá kapitola I. Veřejné rozpočty, mandatorní výdaje, sociální a důchodový systém, konkrétně pak odstavec Veřejné rozpočty.
Vláda ČR se zavazuje provést následující opatření:
1. Dosáhnout do roku 2013 schodku veřejného rozpočtu maximálně 3% HDP;
2. Do roku 2016 (za předpokladu ekonomického růstu) mít vyrovnané veřejné rozpočty;
3. Předložit ústavní zákon a rozpočtové kázni.
(Zdroj: Programové prohlášení Vlády České republiky, 4. 8. 2010)

Návrhy Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě hospodářské a měnové unie (.pdf) dohodnutý na summitu hlav států a vlád 30.1.2012 v Bruselu obsahuje v hlavě III Smlouvy s názvem Fiskální kompakt tato základní fiskální opatření, jež jsou smluvní strany zavázány dodržovat:
1. Rozpočtová pozice vlády by měla být vyrovnaná či v přebytku.
2. Rozpočtová pozice vlády je považovaná za vyrovnanou či v přebytku i v případě, že roční strukturální bilance vlády je v mezích pro danou zemi specifického střednědobého cíle s limitem strukturálního deficitu 0,5% HDP. V případě, že veřejný dluh vztažený na HDP je výrazně pod hranicí 60% a při nízkých rizicích dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí může smluvní strana dosahovat i střednědobého cíle strukturálního deficitu do výše 1% HDP.
3. V případě že poměr celkového veřejného zadlužení států vůči HDP je vetší jak 60%, je povinnost tento poměr snižovat v průměru o 1/20 za rok.
4. Výše zmíněná fiskální by měla být zavedena do právních systémů smluvních stran, nejlépe ústavní formou. (nabýt účinnosti mají pravidla do 1 roku od vstupu Smlouvy v platnost).
(Zdroj: Návrhy Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě hospodářské a měnové unie)

Smlouva o „fiskální odpovědnosti“ pak nadto obsahuje řadu ustanovení, jakým způsobem budou pravidla, ke kterým se smluvní strany zavázaly, vymáhány, včetně opatření pro automatické spuštění řízení o nadměrném schodku veřejných rozpočtů.

Při srovnání obou dokumentů je tedy zřejmý určitý průnik mezi programovým prohlášením vlády ČR a návrhem Smlouvy o stabilitě, koordinaci a vládnutí v hospodářské a měnové unii. Oba dokumenty především zavazují k vyrovnaným (a přebytkovým) rozpočtům (ovšem v jiných časových horizontech – ČR do roku 2016, státy eurozóny do roku od vstupu Smlouvy v platnost (předpokládá se březen 2012)). Oba dokumenty také shodně požadují zakotvení pravidel fiskální odpovědnosti v ústavě.

Na druhou stranu se sice vláda ČR zavazuje k předložení ústavního zákon a rozpočtové kázni, nicméně přesně nespecifikuje, co bude jeho náplní a jak se budou opatření vymahatelná. Ve vládním prohlášení dále absentuje zmínka o snižování celkového zadlužení země, které je v současnosti pod hranicí 60%, avšak nelze vyloučit, že tuto hranici již bude překračovat v době dosažení vyrovnaného rozpočtu.

Průnik v obou dokumentech tak lze spatřovat pouze v závazku vyrovnaných rozpočtů (v případě ČR jen za předpokladu hospodářského růstu) a ukotvení pravidel fiskální odpovědnosti v ústavě. Výrok Petra Nečase, že velkou část věcí uvedených ve fiskální úmluvě obsahuje už programové prohlášení vlády, je tak zavádějící.