Premiér Nečas pravděpodobně podmínil svůj nesouhlas ratifikačními důvody, které byly zmíněny už v rámcové pozici vlády k návrhu mezinárodní smlouvy o posílené hospodářské unii, která konstatuje „že současný návrh smlouvy obsahuje ustanovení, jež podstatným způsobem mění způsob výkonu pravomocí již přenesených na Evropskou unii a fakticky znamenají přenos dalších pravomocí na EU a její instituce, třebaže s účinky pro ČR odloženými až do doby našeho přistoupení k euru. V souladu s vládním programovým prohlášením musí být v případě zásadních institucionálních změn EU vyžadujících úpravu primárního práva přesun dalších pravomocí z České republiky na EU potvrzován referendem.“ (Zdroj: Rámcová pozice vlády z 18. ledna 2012) Ze samotného text ústavy pak vyplývá, že „k ratifikaci mezinárodní smlouvy“, kterou „mohou být některé pravomoci orgánů České republiky přeneseny na mezinárodní organizaci nebo instituci, je třeba souhlasu Parlamentu, nestanoví-li ústavní zákon, že k ratifikaci je třeba souhlasu daného v referendu.“ (Zdroj: Ústava ČR) Je tedy otázkou, do jaké míry jsou závazky vyplývající se smlouvy v souladu s těmito podmínkami.