Podle materiálu Evropské rady pro zahraniční vztahy (ECFR) jsou země V4 skutečně zranitelnější vůči výpadkům dodávek zemního plynu z Ruska, nežli většina EU. Podle dat citovaných v tomto dokumentu pokrývá ČR svou spotřebu zemního plynu ruským plynem z 99 %, Slovensko z 95 %, Maďarsko z 89 % a Polsko z 53 %. Co se týče diverzifikace tras, ČR má od roku 1997 možnost čerpat plyn ze západu plynovodem vedoucím z Norska, kterým donedávna pokrývala až 1/4 své spotřeby. Kvůli rozdílu v ceně mezi norským a ruským plynem i jím ale do ČR proudí plyn nakoupený v Rusku. ČR tedy v současnosti pokrývá takřka celou svou spotřebu ruským plynem, díky diverzifikaci tras má ale v případě krize možnost čerpat plyn z Norska. Polsko buduje terminály na zkapalněný plyn, kterými snižuje svou závislost na ruském plynu. Slovensko a Maďarsko jsou opravdu ve složitější situaci, protože dodávky z ruského plynovodu Družba mohou v současnosti nahradit pouze částečně a krátkodobě pomocí dodávek ze sousedních zemí. Tato spojení ale mají omezenou kapacitu.