Bohuslav Sobotka

Člen strany: Česká strana sociálně demokratická (ČSSD)


Filtre

TIP

Kliknite na graf pre filtrovanie podľa pravdivosti výroku daného politika

Bohuslav Sobotka

Bohuslav Sobotka

My jsme nainvestovali velké peníze, veřejné peníze, do nové vědecké infrastruktury v České republice. Využili jsem na to evropské fondy. Máme víc než čtyři desítky nových vědecko-výzkumných center.

Česká republika skutečně díky Operačnímu programu Věda a vývoj pro inovace vystavěla (.pdf) na 48 vědecko-výzkumných center. Podle analýzy ministerstva školství je 32 z nich již kompletně dokončeno, do budoucna navíc ministerstvo plánuje do center vědy dále investovat. Část z nich byla již také podrobena evaluaci (celkem 17 center,) zbytek bude podle plánu evaluován do konce roku. Seznam všech 48 center najdete zde, je třeba sečíst projekty z první a druhé prioritní osy.

Jak dokládají data Úřadu pro výzkum, vývoj a inovace za roky 2012 - 2015 (.pdf) , v roce 2012 putovalo na tuto oblast 26 619 694 000 Kč (2,5% rozpočtu), o rok později pak 26 117 774 000 Kč (2,4% rozpočtu), v roce 2014 to bylo 26 635 306 220 (2,4% rozpočtu) a v roce 2015 jde o 26 905 375 532 Kč (2,4% rozpočtu.)

Jejich udržitelnost však ministerstvo školství vidí jako problém, který je třeba do budoucna řešit.


Řada zemí ve střední Evropě, když se podívám tak Visegrad, pravděpodobně nejvíce Slovensko a Maďarsko jsou ve velmi složité a citlivé situaci právě z hlediska diverzifikace tras a diverzifikace zdrojů.

Podle materiálu Evropské rady pro zahraniční vztahy (ECFR) jsou země V4 skutečně zranitelnější vůči výpadkům dodávek zemního plynu z Ruska, nežli většina EU. Podle dat citovaných v tomto dokumentu pokrývá ČR svou spotřebu zemního plynu ruským plynem z 99 %, Slovensko z 95 %, Maďarsko z 89 % a Polsko z 53 %. Co se týče diverzifikace tras, ČR má od roku 1997 možnost čerpat plyn ze západu plynovodem vedoucím z Norska, kterým donedávna pokrývala až 1/4 své spotřeby. Kvůli rozdílu v ceně mezi norským a ruským plynem i jím ale do ČR proudí plyn nakoupený v Rusku. ČR tedy v současnosti pokrývá takřka celou svou spotřebu ruským plynem, díky diverzifikaci tras má ale v případě krize možnost čerpat plyn z Norska. Polsko buduje terminály na zkapalněný plyn, kterými snižuje svou závislost na ruském plynu. Slovensko a Maďarsko jsou opravdu ve složitější situaci, protože dodávky z ruského plynovodu Družba mohou v současnosti nahradit pouze částečně a krátkodobě pomocí dodávek ze sousedních zemí. Tato spojení ale mají omezenou kapacitu.

Je potřeba také přemýšlet o bezpečnosti dodávek elektřiny do Evropy. Česká republika také patří do průmyslového jádra, řekl bych obnoveného průmyslového jádra, protože ten podíl průmyslové výroby na HDP v ČR je také velmi vysoký.

Vyjdeme-li z dat Eurostatu, zjistíme, že Česká republika má oproti evropskému průměru skutečně velmi vysoký podíl průmyslu. V roce 2013 šlo o 31,8 %, průměr EU byl 19,1 a průměr eurozóny 19,3 %. ČR je tak druhá nejvíce industriální země v EU, po Rumunsku.

Pro informace dodejme ještě podíly dalších segmentů ekonomiky:

zemědělství: 2,4 %

stavebnictví: 6 %

distribuční odvětví, doprova, ubytování, gastronomické služby: 19, 2 %

informační a komunikační odvětví: 4,7 %

Finanční a pojišťovací služby: 4,4 %

podnikání v oblasti realit: 7,1 %

profesní, vědecké, technické, administrativní a podpůrné služby: 6,8 %

Veřejná správa, obrana, vzdělávání, zdravotní a sociální péče: 15,3 %

umění, zábavní a rekreační služby: 2,4 %.


Německo vykročilo k transformaci energetiky v roce 2010 (něm.). Transformace (něm.) má za cíl přejít od atomové energie k obnovitelným zdrojům energie. Podíl energie získávané ze slunce, větru aj. má v roce 2025 tvořit až 45 %. Do roku 2035 pak mají alternativní zdroje energie pokrýt až 60 % celkové spotřeby energie. Německá vláda k tomuto rozhodnutí dospěla (něm.) ještě před havárií jaderné elektrárny Fukušima v Japonsku, katastrofa nicméně některá rozhodnutí v této otázce urychlila (ang).